Tábor - Zahrádka

Historie

Zahrádka

Historie obce sahá až do 14. století, kdy ves Zahrádka s 5 lány příslušela k hradu Příběnice (1379) a Jindřich z Rožmberka zapsal na ní r. 1408 roční plat 6,5 kopy klášteru třeboňskému, od něhož si asi 78 kop ke svým potřebám zapůjčil.

V letech 1459 - 1469 ves patřila k blízké tvrzi Dražice, z níž se r. 1469 dostala do majetku obce Táborské. V 16. století bylo tu 5 osedlých s 5 lány.

Nejstarší rodiny ve vsi jsou Pazourkova, již od r. 1570, dále Pavlišova od r. 1690 (před tímto rokem na gruntu rodina Kroupova), a rodina Samcova od r. 1748.

Po roce 1850 se Zahrádka stala samostatnou obcí, od roku 1869 je osadou obce Klokoty.

Po vzniku samostatného Československa v r. 1918 se v r. 1919 konaly na území Československé republiky 1. obecní volby. Z nich vzešla 1. zastupitelstva a starostové. Zahrádka byla samostatnou obcí a patřil k ní i Všechov jako osada. Zde jsou starostové obce Zahrádka až do konce 2. světové války:

• 1919 – 1933: Václav Klicman
• 1933 – 1944: Karel Mareš
• 1944 – 1945: Josef Švec

Po válce vznikla soustava národních výborů jako samosprávných orgánů. Také v Zahrádce vznikl místní národní výbor. Zde jsou jejich předsedové až do zániku obce Zahrádka v r. 1960:

• 1945 – 1947: František Vachout
• 1947: Josef Švec
• prosinec 1947: Bohumil Zimmermann
• 1948 – 1950: Josef Švec
• 1950 – 1957: František Hromada
• 1957 – 1960: František Truhlář

V r. 1960 při územní reformně Zahrádka jako samostatná obec zanikla a stala se osadou obce Klokoty. V roce 1972 při dalším slučování obcí vznikl velký Tábor a Zahrádka včetně Klokot se staly jeho součástí.

V r. 2006 z iniciativy některých občanů Zahrádky zde vznikla částečná samospráva - v červnu se konaly volby, z nichž vzešli první tři členové výboru příměstské části Zahrádka a rovněž 1. předseda výboru. Tím se stal Miroslav Běhoun. Svoji pozici předsedy pak obhájil i ve volbách v r. 2010 a v r. 2014. V r. 2018 se z rozhodnutí města volby nekonaly a členové výboru a předseda byli městem na návrh jmenováni. Předsedou osadního výboru je opět Miroslav Běhoun.

Kvěchův mlýn

Začátkem 16. století na něm hospodařil Janek Malý a před rokem 1570 to byl Píša Malý zvaný Výrek, po němž se mlýn nazýval ,,Výrkovským". Od roku 1578 držel mlýn Jan Výrek, po něm obec Táborská, od níž jej koupil r. 1606 Václav Kvěch za 450 kop míšenského. Jeho rodu mlýn náleží doposud. Roku 1887 mlýn vyhořel a v r. 1891 byla vystavěna pila.

Sbor dobrovolných hasičů

Na základě výnosu okresního hejtmanství v Táboře byl v r. 1894 ustanoven Sbor dobrovolných hasičů Všechov-Zahrádka se sídlem v Zahrádce. Vrcholnými orgány byla valná hromada a výbor, přičemž valná hromada volila na 3 roky velitele, podvelitele na 1 rok jednatele a pokladníka. Členy výboru byli kromě výše jmenovaných i další 3 členové sboru. Prvním velitelem Byl František Zimmermann, podvelitel František Vachout a jednatel Martin Pavliš. Sbor byl financován z příspěvků členů a od obce Klokoty. Hasičská kolna byla vystavěna někdy v 90. letech 19. století. Sbor měl vlastní uniformu. Ta se skládala z kabátce a kalhot, plechové nebo kožené lakované přilbice a zbroje (sekerka, karabina a polní trubka). Začátkem 20. století byla na místě hasičské kolny vybudována hasičská zbrojnice. Činnost sboru dobrovolných hasičů byla v 70. letech 20. století ukončena.